Autobusová linka 150 prošla v průběhu uplynulých pětačtyřiceti let překotným vývojem, během něhož se z původní podoby krátkého lokálního napaječe, spojujícího ještě nepříliš zalidněné Modřany s návaznými tramvajovými linkami u branické železniční stanice, vyprofilovala až do nynější kapacitní radiální linky, protínající hned několik městských částí. Zejména ty úpravy jejího trasování, pocházející z posledních let, posílily její roli v několika významných relacích natolik, že je dnes pro každodenní dojížďku desetitisíců místních obyvatel prakticky nepostradatelná.

V rámci postupného plošného snižování docházkové vzdálenosti na území celého hlavního města, ke kterému byly k 1. lednu 1968 do té doby samostatné Modřany připojeny, došlo zanedlouho k zavedení spojů městské hromadné dopravy i do prvorepublikové kolonie Tyršova čtvrť, ležící severovýchodně od jádra starých Modřan. Dne 20. ledna 1969 tak v trase Nádraží Braník – Černý kůň – Belárie – Jiráskovo náměstí¹⁾ – Šárkova²⁾ – Modřany, Tyršova čtvrť vyjíždí nová autobusová linka č. 150, ve které kromě obsloužení nových lokalit také částečně posiluje již existující linky 106 a 117.

Následující úpravy trasování linky souvisí až s postupující výstavbou nových velkokapacitních panelových sídlišť, která se nevyhnula ani Modřanům. Od 30. srpna 1982 je z obratiště Tyršova čtvrť prodloužena přes zastávky Družná a Sovětské armády³⁾ na konečnou Sídliště Modřany⁴⁾. Přesně o rok později, k 1. září 1983, pak pokračuje dál přes zastávky Poljanovova a J. Jovkova do nově zřízeného obratiště Modřany, U otočky⁵⁾, nacházejícího se až na samotném jihovýchodním konci nové zástavby, která už dále směrem k Libuši nepokračovala.

Okolnosti, které vedly k další trvalé změně vedení linky, souvisí s čerstvě otevřeným pražským metrem, potažmo s trasou C. Během 70. a 80. let se metro stávalo stále exponovanějším dopravním prostředkem, čím dál hlouběji zabředávajícím do systému městské hromadné dopravy, přičemž zejména trasa C, spojující s centrem osídlené sídlištní komplexy na jihu města, se v určitých provozních obdobích pomalu dostávala až na samotnou hranici svého výkonu. Některým novým sídlištím v přilehlých oblastech tak pro zamezení úplného přetížení této trasy byly nabídnuty nové linky, které oproti dosavadní praxi nevedly k nejbližší stanici metra této trasy, jak dosud bylo zvykem, ale kromě klasických napaječů vznikaly i linky, mající za účel dovézt cestující ke vzdálenějším zastávkám dalších druhů dopravy – jedná se např. o linku 145 na sídlišti Košík, linky 154 a 271, obsluhující sídliště Petrovice, a v případě Modřan o linky 153, 210 a 253.

Právě zmíněná linka 153, zavedená dne 1. září 1986, vyrazila na trasu Smíchovské nádraží – Nádraží Braník – Družná – Sídliště Modřany – Poljanovova – Modřany, U otočky. Již na první pohled je patrné, že v úseku mezi nádražím v Braníku a modřanským sídlištěm jsou obě linky, námi sledovaná 150 a nově zřízená 153, s výjimkou zkratky, kdy je 153 vedena přes zastávku Zátišská, umístěné v nově zřízené ul. Pětiletky (dnes Československého exilu), ve značném souběhu, a proto je ke stejnému dni, tj. k 1. září 1986, trasa linky 150 upravena do podoby Nádraží Braník – Černý kůň – Belárie – Baumanské náměstí – Tyršova čtvrť – Ke schodům – Modřany, Labe.

Předcházející úpravu částečně anuluje změna, uskutečněná 14. ledna 1989, odklánějící linku ze zastávky Ke Schodům opět přes zastávky Sovětské armády, Sídliště Modřany a Kolarovovu ulici, tentokrát se však neotáčí zpět již na konečné U otočky, ale pokračuje dále přes zastávky Levského a Observatoř až do obratiště Sídliště Libuš. Toto z dlouhodobého hlediska kuriózní trasování však nemá nikterak dlouhého trvání, a ještě téhož roku, od 17. října 1989, oblast Libuše opouští a její vedení se upravuje do podoby Nádraží Braník – … – Tyršova čtvrť – Sídliště Modřany – Násirovo náměstí.

O rok později, 20. prosince 1990, je upraveno vyústění této linky z vilové Tyršovy čtvrti do ulice Československého exilu způsobem, který zůstává u takto vedených spojů zachováno dodnes – směrem od Tyršovy čtvrti k Poliklinice Modřany projíždí ulicí Na Cikorce (kde je ke stejnému dni zřízena nová zastávka Na Cikorce), naopak dosud obsluhované zastávky Družná a Ke Schodům jsou nyní součástí pouze protisměrných spojů. Bez dalších změn pak zůstávala provozována dalších téměř pět let.

Modřany sice po dlouhá léta byly obsluhovány pouze autobusovými spoji městské či příměstské dopravy a v menší míře též železnicí, avšak již od zahájení výstavby sídliště v této lokalitě existoval předpoklad budoucího napojení na tramvajovou síť výstavbou nové, zčásti rychlodrážní tramvajové tratě. Ta se v trase Nádraží Braník – Levského skutečně od 27. května 1995 uvedla do provozu, čímž vyvolala rozsáhlé změny autobusových linek v celém širším okolí, některé byly zcela zrušeny, zatímco jiné spoje prošly větší či menší úpravou. Linka 150 se však při této příležitosti mění z celotýdenně provozovaného napaječe tramvajových linek na špičkový napaječ metra, podél něhož nově kromě Modřan leží i další zajímavé lokality, a dále je provozována v trase Kačerov – Nemocnice Krč – Lhotka – Sídliště Lhotka – Labe – Zátišská – Černý kůň – Nádraží Braník.

Srpen roku 2002 znamenal pro hlavní město Prahu kromě notoricky známých povodní též jednu z dalších úprav autobusové sítě. Dlouhodobě přetěžovaná osa Michle – Kačerov – Lhotka – Modřany, obsluhovaná tehdy pouze linkou 139 a v dílčích úsecích též linkami 106 a 182, si již několik let žádala posílení o další spoje, k čemuž byla využita právě linka 150. K mimořádnému termínu trvalých změn 31. srpna 2002⁶⁾ se trasa linky 150 výrazně prodloužila do podoby Kloboučnická – Michelská – Na Rolích⁶⁾ – Kačerov – Nemocnice Krč – Lhotka – Sídliště Lhotka – Labe – Družná – Poliklinika Modřany. Jelikož přímo u zastávky Poliklinika Modřany není zřízeno žádné obratiště, autobusy tady ukončené trvale manipulačně dojížděly až do prostoru nedalekých zastávek Čechova čtvrť, vystavěných již dříve zejména pro případné využití náhradní dopravou za zde provozované tramvaje. Od 14. prosince 2003 je v zastávce Čechova čtvrť umožněn nástup cestujících.

Již od podzimu roku 2008 prezentoval tehdejší organizátor systému Pražské integrované dopravy záměr nabídnout cestujícím ze širokého okolí alternativní trasu, spojující Lhotku, potažmo Kačerov, se stanicí metra Želivského, oproti tehdy již existující lince 139 lišící se vedením kilometricky i časově kratší trasou přes zastávky Plynárna Michle, Chodovská a Slavia. Při první projednatelné příležitosti, k 1. září 2009, tak v oblasti dochází k plošným změnám linkového vedení, které linku 150 ovlivňují jejím prodloužením do trasy Želivského – Slavia – Chodovská – Plynárna Michle – Michelská – … – Poliklinika Modřany, respektive Čechova čtvrť. Pro zajištění maximální možné atraktivity tohoto spojení je též podstatně rozšířen rozsah jejího provozu – přestože stále obsahuje spoje, vedené pouze ve špičkách pracovních dnů, jedná se o velmi dlouhé špičky, které pouze v případě linky 150 zahrnovaly například i odjezdy z konečných po 20¹⁵ hod., což v síti pražských městských autobusových linek nemělo a dodnes nemá obdoby.

Zatím poslední změna vedení linky nastala při příležitosti spuštění tzv. metropolitní sítě PID, proběhnuvší k 1. září 2012. Součástí této plošné revoluce, která zasáhla do trasování značného množství stávajících autobusových linek, bylo v oblasti Modřan neopodstatněné vzájemné prohození tras autobusových linek 139, 150 a 205, což vedlo k trvalému prodloužení linky 150 do současné trasy Želivského – Slavia – Chodovská – Plynárna Michle – Michelská – Jemnická – Kačerov – Nemocnice Krč – Lhotka – Sídliště Lhotka – Labe – Družná – Poliklinika Modřany – Petržílova – Na Beránku, ve které je provozována celodenně a celotýdenně. Za zmínku stojí skutečnost, že již v září 2002 linka začala projíždět zastávkami Zálesí, Sulická a Novodvorská, ležícími na její trase, přičemž tento částečně zrychlený charakter si nezávisle na dalších provedených změnách uchovala až do 15. října 2016, kdy se zastávky Zálesí a Novodvorská v jízdním řádu této linky znovu objevily.

Po celou dobu existence autobusové linky 150 byla obsluhována výhradně autobusy pražského Dopravního podniku, přičemž ani v rámci plošných výpomocí z období konce 80. let není doloženo vypravení žádného autobusu lokálních závodů ČSAD, stejně jako použití autobusů nejrůznějších soukromých dopravců ve formě subdodavatelů, oblíbené z raných porevolučních let. Až do 31. srpna 2012 byly na linku plánovaně nasazovány standardní autobusy, od 1. září 2012 naopak vozy kloubové, přesto však bylo již dříve možné zaregistrovat sporadické výjezdy článkových autobusů, zejména v souvislosti s výlukami tramvajové tratě do Modřan nebo prázdninového provozu. Počátkem nového tisiciletí patřila linka 150 k nepříliš početné skupině spojů, na které se často vypravovaly kačerovské linkové autobusy Karosa C 734 – autobusy tohoto typu dále často obsluhovaly zejména linku č. 129, vedené po Strakonické ulici, a od termínu zprovoznění tramvajové tratě na Barrandov též linku 247.

¹⁾ – pozdější zastávka Baumanské náměstí, dnes zrušena
²⁾ – přibližně v místech současné zastávky Darwinova
³⁾ – nyní zastávka Tylova čtvrť (nezaměňovat s Tyršovou čtvrtí)
⁴⁾ – nynější zastávka Poliklinika Modřany
⁵⁾ – postupně současné zastávky Modřanská rokle, U libušského potoka a Sídliště Modřany
⁶⁾ – linka 150 nadále vyjížděla pouze ve špičkách pracovních dnů, první den reálného provozu je tedy 2. září 2002
⁷⁾ – nyní zastávka Jemnická