Autobusová linka 205, původně hrající roli pouhého doplňkového spoje, rozšiřujícího směrovou nabídku přímých spojení v jižní části města, se společně s postupující výstavbou velkokapacitních vysokopodlažních sídlištních celků velmi rychle přeměnila ve významný nepostradatelný spoj, sloužící ke každodenní dojížďce místních obyvatel za povinnostmi do centra města. Její vývoj je však výrazně poznamenán přeměnami a rekonstrukcemi komunikační sítě, které každou rozsáhlou stavební akci nezbytně provází, a právě neexistence původních letitých okresních silnic je důvodem, proč dnes již nelze prvotní varianty její trasy stoprocentně rekonstruovat či alespoň lépe přiblížit.

V souvislosti se zprovozněním prvního úseku pražského metra, I.C Kačerov – Sokolovská, které se uskutečnilo dne 9. května 1974, proběhly rozsáhlé změny linkového vedení v širším okolí všech nově vystavěných stanic. Atraktivní dopravní prostředek vyžadoval návozné linky i ze vzdálenějších městských částí, a právě touha po přímém spojení na rozvíjející se páteř pražské veřejné dopravy se stala příležitostí pro vůbec historicky první autobusový spoj, jedoucí z Modřan přímo přes Lhotku do Krče. Jmenované Modřany tak s trasou metra C s ročním zpožděním, od 29. září 1975, spojuje v podobě Budějovická – Lísek – Nemocnice Krč – Zálesí – Obecní domy¹⁾ – Modřany²⁾ – Cukrovar³⁾ – Komořany nová autobusová linka 205.

Přestože se jedná o trvalý stav, je od počátku provozu považován za dočasný – jak je zřejmé, linka je namísto starou lhoteckou silnicí vedena oklikou přes Libuš, přičemž mezi zastávkami Zálesí a Obecní domy nikde dále nezastavuje. Do původně zamýšlené přímější trasy je možné autobusový spoj převést až po ukončení právě probíhající rekonstrukce této komunikace, k čemuž dochází 23. prosince 1975, od kdy lze linku 205 sledovat v trase Budějovická – … – Zálesí – Novodvorská – Sídliště Lhotka – Rozvodna⁴⁾ – K Libuši⁵⁾ – Modřany – Komořany. Je však nutné upozornit, že jak v případě trasy přes Libuš, tak i v přímé trase přes Lhotku, se k provozu používaly silnice, které o pár let později, v souvislosti s rozsáhlou výstavbou panelových sídlišť v této lokalitě, prakticky zanikly.

Další změny trasování linky opět souvisí s rozsáhlou výstavbou v dané oblasti, avšak na rozdíl od trvalého vedení linky v roce 1975 mají všechny charakter pouze dočasné změny trasy. Od 26. července 1979 do 29. srpna 1982 je tak výlukově vedena přes Tyršovu čtvrť, od 30. srpna 1982 do 30. listopadu 1982 pak naopak přes zastávku Sídliště Modřany⁶⁾ oblast Baby III. V této době je však nové sídliště již zčásti osídleno a v relaci sídliště Modřany – Budějovická je od 30. srpna 1982 posilována též nově zřízenou linkou 157. Dne 1. prosince 1982 se na několik následujících let linka 205 ustálí v trase Budějovická – Lísek – Nemocnice Krč – Zálesí – Novodvorská – Sídliště Lhotka – Sovětské armády⁷⁾ – Na Havránce – Obchodní náměstí – Cukrovar – Komořany.

Od 1. dubna 1989 autobusy linky 205 opouští zastávku u krčské Thomayerovy nemocnice a její spoje jsou obousměrně odkloněny přes zastávky Višňová a Nádraží Krč, čímž se na rozdíl od podobných linek 121 a 196, které však přes zastávku Nad Havlem míjí železniční trať i Jižní spojku z jižní strany), zcela vyhýbá Vídeňské třídě, avšak prozatím stále jede přes Lísek. To se ale o rok později změní, od 28. dubna 1990 dochází k přetrasování do značně přímější trasy Budějovická – Ryšánka – Nádraží Krč – Višňová – Zálesí – … – Komořany.

Další změna trasy nastala až s plošnou reorganizací linkového vedení v celé jižní oblasti města, proběhnuvším při příležitosti dlouho budovaného prodloužení tramvajové trati z Braníka do sídliště Modřany. Linky 205 se však paradoxně v okolí Modřan vůbec nedotkla, naopak došlo k jejímu přesměrování v její krčské části trasy. Od 27. května 1995 se tak v trvalém stavu nadále provozovala v trase Zelený pruh – Ryšánka – Budějovická – Na rolích – Kačerov – Nemocnice Krč – Zálesí – … – Komořany. Zatímco na Zeleném pruhu nahradila ke stejnému datu zrušenou linku 178, obsluhu zastávky Nádraží Krč převzala odkloněná linka 121.

V předchozím odstavci jsme hovořili pouze o trvalém stavu, přičemž právě tato poznámka zde nebyla uvedena náhodou. Od 10. května do 14. července 1995 došlo z důvodu rekonstrukce Komořanské ulice k přerušení veškeré silniční dopravy z Modřan do Komořan, přičemž tehdy provozované autobusové linky č. 117, 165, 205 a 245 musely být zkráceny pouze do zastávky Cukrovar Modřany. Náhradní spojení však zajistil na pražské poměry nevšední dopravní prostředek, železnice. Středočeská železniční společnost, s.r.o.⁸⁾ zabezpečovala na trase Praha-Modřany zastávka – Praha-Modřany ⁹⁾ – Praha-Komořany¹⁰⁾ v pravidelném dvacetiminutovém intervalu náhradní dopravu, neoficiálně označenou jako linku 900, pronajatými motorovými vozy řady 810. Vzhledem k neexistenci rozumné alternativní silniční trasy tak představovala jediné rozumné spojení Komořan se zbytkem světa. Naopak jižní úsek přerušené linky 165 byl až do obratiště Komořany nahrazen zvláštní autobusovou linkou 465, která též umožňovala přestup na náhradní železniční dopravu.

Nadcházející dlouholetou stabilitu narušily až do jisté míry kuriózní spory. Za dosud neobjasněných okolností došlo na počátku 20. století k prodeji autobusového obratiště Zelený pruh do soukromého vlastnictví, přičemž nový majitel ze situace, kdy svůj pozemek nemůže používat podle vlastního uvážení, neboť mu na něm parkují městské autobusy, nebyl příliš nadšený. Vzájemné spory tak vyeskalovaly až do stavu, kdy od 1. dubna 2009 muselo dojít ke zkrácení linky 205 na Ryšánku, odkud se bez přestávky vracela zpět do Komořan. Oslabený provoz k Zelenému pruhu však bylo nutné nahradit dlouhodobě neudržitelnými vloženými spoji linky 124. Situaci se naštěstí podařilo brzy vyřešit zřízením vhodného místa k obracení autobusů poblíž stávající zastávky U Dobešky, a tak se od 14. dubna 2009 linka 205 vrátila do lehce pozměněné trasy Zemanka¹¹⁾ – Zelený pruh – Ryšánka – … – Komořany.

V září 2012 postihlo autobusové linky v celém hlavním městě spuštění nové, tzv. metropolitní sítě PID, přičemž hlavní motivací celé reorganizace sítě městské hromadné dopravy bylo razantní snížení počtu linek, realizované nejčastěji začleňováním kratších spojů do delších souběžných linek. Linka 205 se ale vydala cestou přesně opačnou – její trasa se zredukovala na pouhý zlomek své původní délky, a od 1. září 2012 se provozovala pouze v trase Zelený pruh¹²⁾ – Ryšánka – Budějovická. Úsek do Komořan je od stejného data nahrazen odkloněním souběžné autobusové linky 139.

Zejména neefektivita takto organizovaného provozu na lince 205, který si vyžadoval relativně vysoký počet vypravených vozidel s významným podílem prostojových časů v celkové době oběhu vozidla, stála za další úpravou jejího vedení. K té bylo přistoupeno při příležitosti termínu rozsáhlých trvalých úprav autobusové sítě, proběhlého k 15. říjnu 2016. Provedená změna však kupodivu spočívá v trvalém ukončení provozu linky 205 a její náhradě nově zavedenou linkou 134, která oproti zrušené lince nabízí přímé spojení i se vzdálenějšími lokalitami, než pouze s nejbližší stanicí metra.

Po většinu doby svého provozu byla linka obsluhována autobusy Dopravního podniku, až do posledních trvalých změn trasy není prokazatelně doloženo provozování místními závody státního podniku ČSAD či jinými soukromými dopravci. Od 1. září 2012 byla však linka provozována soukromou společností ČSAD Střední Čechy, která na ni vypravovala nízkopodlažní autobusy ze své staroboleslavské provozovny. K termínu rozšíření integrovaného systému severním směrem od hlavního města, 7. dubna 2015, jsou však tomuto dopravci výrazně navýšeny výkony na příměstských linkách, což je vzápětí kompenzováno předáním linky 205 dopravci Stenbus, s.r.o., který se na lince udržel až do jejího zrušení. Od svého zavedení až do 4. března 1990 byla linka obsluhována standardními vozy, které od následujícího dne, 5. března 1990, vyměnila za článkové autobusy (až do 27. května 1995 o víkendech stále standardní vozy). Po změně dopravce, proběhnuvší v roce 2012, se na linku opět vrátily autobusy standardní délky.

¹⁾ – Zastávka Obecní domy se nacházela přibližně v prostoru pomyslné křižovatky současných ulic Plevenská × Jordana Jovkova
²⁾ – dnešní Obchodní náměstí
³⁾ – nyní Cukrovar Modřany
⁴⁾ – nejblíže zastávce Rozvodna, umístěné na původní lhotecké silnici, je dnes zastávka Družná
⁵⁾ – současná zastávka Na Havránce
⁶⁾ – pozdější zastávka Místní úřad Modřany, resp. Písková
⁷⁾ – nyní Tylova čtvrť
⁸⁾ – soukromý provozovatel drážní dopravy, ve stejné době provozující osobní vlaky např. na trati Olbramovice – Sedlčany
⁹⁾ – dnešní fyzicky stále existující železniční stanice Praha–Modřany, nicméně pro osobní dopravu se nepoužívá a pravidelné vlaky, vedené na trati 210, stanici bez zastavení projíždí; v době provozování náhradní vlakové dopravy do Komořan zde tyto spoje zastavovaly pouze na znamení
¹⁰⁾ – provizorní zastávka, umístěna v těsné blízkosti křížení železniční vlečky do Modřanských strojíren a Komořanské ulice, nezaměňovat se současnou zastávkou Praha-Komořany, nacházející se na trati 210
¹¹⁾ – výstupní zastávka, předcházející obratišti U Dobešky
¹²⁾ – vzhledem ke změně dopravce lze linku opět ukončit v tomto obratišti