Autobusová linka 266 po většinu svého aktivního působení spojovala s osídlenějšími částmi hlavního města drobnější usedlosti, nacházející se na jihovýchodním okraji Prahy. Trasa této linky v běhu času nedoznávala nijak výrazných změn, nezahrneme-li její dílčí zkracování či prodlužování na obou koncích, které se obvykle provádělo v návaznosti na zprovozňování nových úseků podzemní dráhy či částečné reorganizace linkového vedení v dané oblasti. Teprve až nedávné události měly za následek skutečně zásadní změnu jejího charakteru.
Nepatrná víska Hájek, která získala samostatnost teprve roku 1923, se součástí Prahy stává v poslední etapě plošného rozšiřování území hlavního města, k 1. červenci 1974. Samotná obec ležela mimo významné tranzitní silnice, a místní obyvatelé tak zprvu zůstávali odkázáni zejména na pěší docházku do Uhříněvsi, kde se již od 14. prosince 1871 nacházela železniční stanice Dráhy císaře Františka Josefa, odkud následně bylo možné pokračovat dále pěšky. Ti cestující, kteří nejevili zájem o cestování po železnici, mohli poměrně brzy použít většího množství autobusových linek, které Uhříněvsí projížděly po černokostelecké silnici. Jako první se zde roku 1929 objevuje poštovní linka č. 837, jedoucí z Wilsonova nádraží přes Uhříněves, Říčany a Jevany do Kostelce nad Černými lesy, záhy ji však následuje mnohem více dalších soukromých i státních linek, jejichž provoz po druhé světové válce většinou převzal státní podnik ČSAD.
Přímo do Hájku veřejná doprava doráží až v roce 1956, kdy je zavedena nová regionální linka ČSAD č. 01084 (Praha, Strašnice – Uhříněves – Hájek – Koloděje – Klánovice, žel.zast.), provozovaná pouze během všedních dnů. Z významných změn, které ovlivnily její vedení, jmenujme zkrácení všech spojů pouze do úseku Strašnice – … – Koloděje z roku 1958 a přečíslování na č. 01105 z r. 1961. Po připojení Hájku k hlavnímu městu se v roce 1974, již s novým označením 11050, odklání z Uhříněvsi do Čestlic, a oblast Hájku tak zcela opouští. Vzápětí ji nahrazuje nová linka č. 11180 (Praha, Strašnice – Dolní Měcholupy – Uhříněves – Hájek – Koloděje), která svůj provoz ukončuje až souběžně se zřízením spoje městské hromadné dopravy. U obou linek ČSAD se však vždy jednalo o poměrně sporadický provoz, kdy do Hájku zajíždělo jen několik málo spojů, které během své cesty ještě konaly závleky do dalších obcí, ležících stranou od hlavních tahů (např. do Pitkovic). Na výrazně vyšší úroveň obsluhy veřejnou dopravou si tak místní museli počkat až do roku 1981.
Přestože poslední plošné rozšiřování katastru Prahy proběhlo již k 1. červenci 1974, městské autobusové linky do okolí Uhříněvsi poprvé dojíždí až v jedné z posledních etap zapojování nových okrajových městských částí do systému městské hromadné dopravy. Zahájení provozu však rozhodně nelze označit za nijak skromné – od 16. listopadu 1981 se do Uhříněvsi vydává najednou hned šest(!) nových autobusových linek, konkrétně se jedná o linky 232 (Kosmonautů – Pitkovice – Nádraží Uhříněves), 264 (Černokostelecká – Uhříněves – Kralovice), 265 (Černokostelecká – Uhříněves, Picassova – Benice – Lipany), 266 (Černokostelecká – Uhříněves – Hájek), 267 (Kosmonautů – Petrovice – Uhříněves) a 268 (Černokostelecká – Uhříněves – Kolovraty – Nedvězí).
Právě linka 266, která v režimu klasického celodenního a celotýdenního provozu vyráží na trasu Černokostelecká – Malešická továrna – Průmyslová – Dolnoměcholupská1) – Picassova – Lidový dům2) – Uhříněves – Netluky – Hájek, zajišťuje obsluhu jmenovaného katastrálního území mnohem lépe. Oproti dřívějším několika málo náhodným spojům průjezdných regionálních linek ČSAD je na lince 266 veden klasický městský provoz, jehož intervaly ve špičkách pracovních dnů dosahovaly cca 70 minut, v sedle a o víkendech přibližně 90 minut, stejně tak je výrazně rozšířen rozsah provozu s prvními odjezdy z konečných krátce před 5. hodinou ranní a posledními odjezdy kolem 23. hodiny večerní. Je však nutné podotknout, že celou trasu projížděly spoje pouze vybrané spoje v ranní a odpolední špičce, v ostatních provozních obdobích existovaly spoje pouze ve zkrácené verzi Nádraží Uhříněves – … – Hájek, a pro další jízdu k centru města tak bylo nutné využít ostatní autobusové linky (268), případně železnici.
Další úprava pak proběhla v souvislosti s prodloužením trasy metra A – dne 4. července 1990 vlaky metra linky A poprvé dojely až do stanice Skalka. Tato fráze je do jisté míry nepřesná, ve skutečnosti prostorem budoucí stanice projížděly už dříve během režijních nájezdů z/do depa v Hostivaři, a o dodatečném vestavění dalších stanic bylo rozhodnuto až později, ale až k tomuto datu se stanice uvedla do provozu. Od 5. července 1990 je tak, pro umožnění pohodlného přestupu na metro, linka 266 prodloužena do trasy Skalka – Černokostelecká – … – Hájek, stále se však tato trasa týká pouze spojů během přepravních špiček pracovních dnů, a v okrajových provozních obdobích se nadále dalo linkou dojet jen k uhříněveské železniční stanici.
Vedení linky následně výrazně ovlivnil soubor dočasných úprav, který proběhl během několikaleté výstavby kanalizace v Uhříněvsi, což si vyžádalo časté výlukové odklony všech autobusových spojů, danou oblastí projíždějících. Od 24. ledna 1998, kdy nastává další předěl etapovité výstavby, však vstupuje v účinnost trvalá změna, která linku 266 dělí na dvě provozní větve – zatímco během špiček pracovních dnů je nově provozována v trase Skalka – … – Uhříněves – Královice, její mimošpičková zkrácená varianta je vedena po trase Nádraží Uhříněves – … – Uhříněves – Královice – Netluky – Hájek. Ke stejnému termínu dochází ke značnému omezení provozu a zkrácení částečně souběžné linky 264, která nově přebírá špičkovou obsluhu Hájku. K 27. říjnu 1999 jsou ale jmenované úpravy anulovány, jmenované linky zcela navráceny do dřívějšího stavu a linka 266 tak nadále obsluhuje předchozí trasu Skalka / Nádraží Uhříněves – … – Hájek.
Zatím poslední prodloužení trasy metra A na jejím východním konci, které vlaky této linky dovedlo až do nového terminálu Depo Hostivař, proběhlo koncem května 2006, přičemž plošné změny sítě linek povrchové dopravy, na tuto trasu obvykle navazujících, vstoupily v účinnost k 28. květnu 2006. V rámci těchto úprav je i linka 266 zkrácena pouze do úseku Depo Hostivař / Nádraží Uhříněves – … – Hájek. Mnohem významnější je však hned závěr téhož roku, 10. prosince 2006 je znovu prakticky sloučen mimošpičkový provoz linek 264 a 266. Tentokrát je však pro společnou obsluhu Hájku a Královic vybrána linka 264 a provoz námi sledované linky 266 je omezen pouze na špičky pracovních dnů, zároveň tedy dochází k úplnému zrušení dřívějších zkrácených spojů mezi konečnými Nádraží Uhříněves a Hájek.
K další trvalé úpravě vedení linky 266, která naopak její roli v systému hromadné dopravy v oblasti Uhříněveska posiluje, dochází 14. června 2009. Lince je opět navrácen rozsah celodenního a celotýdenního provozu, a zároveň ve své trase, v níž je od tohoto dne provozována, Depo Hostivař – Průmyslová – Dolní Měcholupy – Picassova – Uhříněves – Netluky – Hájek – Královice, stále dojíždí všemi spoji až k terminálu Depo Hostivař. Linka je ale obohacena ještě o vložené spoje Depo Hostivař – Uhříněves, posilující provoz v nejexponovanější části trasy. Zároveň je také trvale zrušena souběžná linka 264, a nadále jsou tak katastrální území Hájek a Královice obsluhovány pouze jednou společnou linkou (resp. nyní též příměstskou linkou 366, jejíž spoje jsou vedeny v takových časových polohách, kdy "základní" linka 266 nejede).
Za koncem dlouholetého působení kupodivu nestálo další posilování role blízké železnice či pokračující posilování souběžných příměstských linek, nýbrž snaha o koncentraci všech městských autobusových linek do co nejužšího číselného intervalu. 29. dubna 2017 je linka 266 ve své stávající podobě přečíslována na tehdy neobsazené číslo 229. Změna číselného označení je ale fakticky jedinou změnou, která danou linku k tomuto termínu postihla, žádný další parametr jako rozsah provozu nebo trasa modifikován není. Společně s linkou 266 se téhož data přeznačily i další městské autobusové linky, provedenou úpravou totiž dochází k uvolnění rozmezí čísel 251 – 299, která jsou ještě téhož roku zaplněna linkami školními. Se zahájením následujícího školního roku, tedy od 4. září 2017, je skutečně pod číslem 266 zřízena školní linka, obsluhující trasu Zadní Kopanina – Zmrzlík – Řeporyjské náměstí – Náměstí U Lva – Píškova – Malá Ohrada – Nové Butovice. Linka však není zavedena zcela nově, jedná se o přímou následovnici do června téhož roku provozované linky 566. Kromě shodné trasy zachován zůstává i rozsah provozu, který představuje jeden ranní spoj v uvedeném směru3) a dva spoje odpoledne zpět.
Provoz linky 266 byl v prvních letech její existence spjat s vozidly jiných dopravců, než Dopravního podniku, již se svým zřízením dne 16. listopadu 1981 vyráží s autobusy místních poboček národního podniku ČSAD. Státní dopravce danou linku nepřetržitě obsluhuje až do 14. března 1992, kdy ji přebírá Dopravní podnik, který se na ni nadále udržel nepřetržitě až do současnosti4). Zatímco po dlouhá léta linku obsluhovala výhradně vozidla standardní délky, od 1. září 2012, je provoz linky doplněn o midibusy, které se vypravovaly ve večerním období pracovních dnů a po celá období víkendů. Obnovená linka 266 v kategorii školních spojů od 4. září 2017 je obsluhována standardními vozy.
1) – nynější zastávka Dolní Měcholupy
2) – pozdější název Nové náměstí
3) – Ranní provoz ve směru Nové Butovice fakticky zajišťují dva rozdělené spoje, které na sebe ale přímo nenavazují, jeden spoj obsluhuje pouze úsek mezi Zadní Kopaninou a Řeporyjským náměstím, druhý spoj jede v druhé části trasy z Řeporyjského náměstí na Nové Butovice
4) – Jedinou výjimku v novodobé historii představuje čtvrtek 16. června 2011, kdy z důvodu generální stávky odborů většiny veřejných společností došlo k poměrně výraznému omezení provozu linek Dopravního podniku hl. m. Prahy. Provoz svazku městských a příměstských linek 266 + 364 + 366 se však podařilo poměrně úspěšně operativně zajistit autobusy soukromé společnosti About Me, s.r.o.