Přestože prvotní poslání autobusové linky pražské městské hromadné dopravy č. 164 sestávalo zejména z obsloužení nově k Praze připojené obce Řepy, během svého dlouhého života si v síti našla mnohem více relací, v nichž zajišťuje každodenní nenahraditelné spojení, na čemž nic nezměnila ani rozsáhlá sídlištní výstavba v širém okolí či prodlužování tras metra, případně nedalekých tramvajových tratí. Určitý útlum tak přináší až poslední léta, kdy lze pozorovat do jisté míry kontroverzní snahy přesměrovat přepravní zátěž na ostatní souběžné autobusové linky.

Představme si nyní stručně vývoj provozu veřejné dopravy ve dvou příměstských pražských obcích, které linka 164 svým zavedením obsloužila. Obec Zličín po dlouhá léta těžila ze své výhodné polohy na tranzitní cestě z Prahy západním směrem, a již v polovině 18. století je doložen pravidelný provoz poštovních spojů, které v obci zastavovaly. Zličínští však nezůstávali na silniční spojení odkázáni příliš dlouho – již roku 1872 zahájil provoz nový úsek soukromé Buštěhradské dráhy, nejprve výhradně pro dopravu nákladní, od 16. září 1872 se přidávájí osobní vlaky. Od počátku provozu existovala železniční stanice Zličín, která do dnešních dnů svou polohu nezměnila (což se nedá říci o jejím názvu – stanice se několikrát přejmenovala na Řepy, aby se vzápětí navrátila ke svému původnímu názvu, naposledy roku 2011). S rozvojem silniční autobusové dopravy zejména ve druhé polovině 20. století zájem o železnici postupně upadal, což ústilo ke snižování počtu tudy vedených vlaků, a jejich opětovný nárůst je záležitostí posledních pár let. V dnešní době je však upřednostňován spíše směr do Hostivice, kde lze snadno přestoupit na kladenské spoje, zatímco směrem do centra Prahy jsou spoje stále zoufale nevytíženy.

Autobusové linky do oblasti Zličína dovedl až prvorepublikový rozkvět podnikání. Již roku 1927 je doložena soukromá autobusová linka z Košíř přes Řepy a Zličín do Sobína, kterou později doplnily spoje Československých státních drah, jedoucí na Staroměstské náměstí. Skrz Zličín dále projížděly i dálkové linky do Berouna a Plzně. Již ve 30. letech se o provoz zajímaly i Elektrické podniky, avšak všechny žádosti o vydání koncese byly zamítnuty s poukazem na kvalitní obsluhu soukromými linkami. Z autobusových linek ČSAD, zajišťujících poválečnou dopravu, jmenujme tři – vybrané spoje linky č. 01172 (Smíchov, Nábřežní ul. – Zličín – Tachlovice), která přežila i zavedení městské dopravy, dále příměstskou linku č. 01128¹⁾ (Praha, Florenc – Praha, Dejvice, Bruska – Bílá hora – Zličín – Sobín – Chýně – Unhošť), zavedenou roku 1957²⁾ – ta na zavedení městské dopravy reagovala odkloněním své trasy mimo Zličín – a konečně "základní" zličínskou linku č. 01115, zřízenou r. 1952 v trase Smíchov, Stroupežnického ul. – Motol – Zličín – Řepy – Bílá hora. Během padesátých let svou trasu průběžně upravovala – mezi roky 1954 a 1960 jezdila až k ruzyňskému letišti, několikrát též změnila svou pražskou konečnou zastávku. Po zavedení autobusové linky Dopravního podniku jí byla plně nahrazena.

Naopak druhá obec, kterou zřízení autobusové linky č. 164 ovlivnilo, Řepy, zůstávala dlouhá léta závislá spíše na autobusových silničních spojích, opouštějících Prahu po bělohorské silnici. Zejména spojení nové kolonie rodinných domků Bílá Hora s konečnou stanicí tramvají na Vypichu se stávalo zajímavou relací, na které spolu soupeřily Elektrické podniky s různými soukromníky. V říjnu 1937 však zahájíla provoz tramvajová trať na Bílou Horu, čímž bylo veškeré soupeření ukončeno, a námi sledovaná obec Řepy měla k tramvaji o kilometr blíže. Po připojení Ruzyně k Praze roku 1960 začala po karlovarské silnici jezdit autobusová linka 108, ale ve stejné době existovala již zmíněná linka ČSAD č. 01115.

Obě dvě zmíněné obce se dočkaly obsluhy městskou dopravou v roce 1969. Původní záměr počítal se zavedením dvou linek, 164 a 165, bylo od něj však upuštěno a dne 30. března 1969 je zřízena jediná nová linka č. 164 v trase Bílá hora – Řepy, závod – Zličín, křižovatka – Motol. Nutno podotknout, že obec Zličín zůstávala stále samostatnou – příčinou jejího zařazení do trasy linky 164 byl zličínský státní podnik Stavební stroje, který též vyžadoval obsluhu městskou autobusovou dopravou.

Nově zavedený spoj umožňoval na obou koncových zastávkách přestup na pravidelné tramvajové linky – a právě jejich změny stály za úpravami trasy 164. 14. ledna 1974 byl na tramvajové lince č. 9 ukončen provoz starých souprav dvounápravových motorových a vlečných vozů – na průběžné obnově vozového parku by jistě nebylo nic zlého, pokud by ovšem neprobíhala výhradně jednosměrnými vozy. V Motole však nebyla zřízena klasická smyčka, obracení se uskutečňovalo úvratí na dvojici kolejových přejezdů. Po ukončení provozu posledních obousměrných vozů tak zákonitě muselo dojít ke zkrácení linky 9 k nejbližší klasické smyčce, přičemž náhradní dopravu ve zrušeném úseku zajistila autobusová linka 164, která se od 14. ledna 1974 trvale prodloužila do trasy Bílá hora – ... – Motol – Kotlářka.

V souvislosti s dlouhodobou rekonstrukcí Plzeňské třídy, jejíž negativním průvodním efektem též bylo přerušení provozu tramvají, je v rozmezí od 5. září 1977 až do 8. listopadu 1979 prodloužena z Kotlářky až na smíchovskou křižovatku Anděl. Jednalo se ovšem pouze o dočasnou změnu trasy a tak se s dokončením rekonstrukce ke Kotlářce opět zkrátila. Výrazným mezníkem pro obsluhu Řep je datum 27. října 1988, kdy zahájila provoz nová tramvajová trať, vedoucí na sídliště Řepy. Autobusové linky v širším okolí na to obvykle reagovaly převedením své trasy do vedlejších ulic nově vystavěného sídliště a linka 164 je od tohoto dne provozována v trase Bílá hora – ... – MNV Řepy – Nevanova – Škola Řepy – ... – Bílý Beránek – Mototechna – Dukelská. Dlužno podotknout, že již v této době trasa metra B vedla až na Dukelskou.

Další změna vedení linky opět souvisí s prodlužováním metra – dne 12. listopadu 1994 je do provozu uveden úsek V.B Nové Butovice – Zličín, koncová stanice Zličín se však nacházela, a dodnes nachází, mimo intravilán samotného Zličína. Místní obyvatelé však o metro rozhodně nebyli připraveni, právě autobusová linka 164 svou trasu upravila tak, aby k novému terminálu dojela, a nadále se provozovala v trase Bílá hora – Řepský hřbitov – Nevanova – Slánská – Ke Kaménce – Škola Řepy – Stavební stroje³⁾ – Sídliště Zličín – Zličín – Depo Zličín. V této variantě však neobsluhovala industriální oblast na severu Stodůlek, což bylo napraveno další trvalou změnou od 1. července 1995, která linku opět do oblasti Stodůlek a Butovic vrátila – na následujících více než patnáct let jezdila v trase Bílá hora – ... – Škola Řepy – Sídliště Řepy – Stavební stroje – Sídliště Zličín – Zličín – Bílý beránek – Mototechna – Nové Butovice.

V souvislosti s plošnou reorganizací sítě městské hromadné dopravy, zaměřenou zejména na jihozápadní oblast města, změnila linka 164 prozatím svou trasu naposledy. Od 11. prosince 2011 se linka zkrátila pouze do cca poloviční délky trasy (Zličín – Bílý beránek – Mototechna – Nové Butovice), přičemž původní relaci Zličín – sídliště Řepy – Bílá Hora převzala nově zřízená midibusová linka 264, která na rozdíl od původní 164 obsluhuje i hůře průjezdné uličky osady Fialka. Přestože se v rámci slučování souběžných linek dočkala linka 164 obohacení o některé spoje zrušené linky 219 (Nové Butovice – Bavorská), vzhledem ke značné redukci trasy je na ni od tohoto data o poznání slabší provoz. Provoz zbývajícího existujícího pahýlu linky 164 ukončily až celoplošné rozsáhlé změny, provedené při příležitosti zprovoznění úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Motol) k 7. dubnu 2015. Mezi jedny z hlavních motivací realizovaných úprav patřila i snaha o celkové snížení počtu autobusových linek v síti, přičemž právě krátká a nepříliš četně provozovaná linka 164 představuje vítaný materiál k optimalizaci. K tomuto termínu je tedy provoz linky 164 trvale ukončen, v relaci Nové Butovice – Bavorská ji zároveň nahrazuje odkloněná linka 137.

Autobusová linka číselného označení 164 však nemizí z ulic hlavního města definitivně, již 30. října 2015 vyráží do provozu znovu. Nejedná se však o žádnou reinkarnaci její poslední existující podoby, nýbrž o faktické přečíslování dosud aktivní linky 264, oproti níž prochází pouze drobnou korekcí trasy v oblasti Petřin. V režimu celotýdenního provozu v rozsahu cca 6⁰⁰ – 20⁰⁰ hod. (pracovní dny), resp. 9⁰⁰ – 20⁰⁰ hod. (víkendy a svátky), se objevuje v trase Zličín – Sídliště Zličín – Halenkovská – Sídliště Řepy – Škola Řepy – Ke Kaménce – Slánská – Nevanova – Šedivého – Bílá Hora – Vypich – Sídliště Petřiny – Petřiny – Poliklinika Petřiny. O sobotách a nedělích se však provozovala pouze v omezeném režimu a výhradně v úseku mezi konečnými Bílá Hora a Poliklinika Petřiny.

Poslední úprava trasy linky 164 je kupodivu zapříčiněna integrací oblasti Kladenska do systému PID. Balíku provedených integračních opatření obsahoval i výrazné posílení regionální linky 306, která tak díky svým atraktivním provozním parametrům v relaci Zličín – Sobín mohla zcela nahradit přežívající zbytek dřívější linky 257. Místní samosprávné orgány se však s úplným zrušením provozu všech městských autobusových linek odmítaly smířit a nadále požadovaly její zachování. Organizátor systému PID tak přistoupil ke kroku, kterým tyto požadavky částečně vyřešil, a do Sobína odklonil vybrané spoje linky 164. Od 3. září 2017 je tak linka v celotýdenním a celodenním provozu v současné trase Sobín – Starý Zličín – Halenkovská – Sídliště Řepy – Škola Řepy – Ke Kaménce – Slánská – Nevanova – Šedivého – Bílá Hora – Vypich – Sídliště Petřiny – Petřiny – Poliklinika Petřiny. V okrajových úsecích Sobín – Sídliště Zličín a Bílá Hora – Poliklinika Petřiny jsou však v provozu jen vybrané spoje, časně ranní a pozdně večerní spoje tyto úseky taktéž neobsluhují.

Po většinu dobu svého provozu byla linka obsluhována autobusy Dopravního podniku, teprve její verzi, vzniklou přečíslováním dřívější linky 264, provozoval od 30. října 2015 dopravce Arriva Střední Čechy, s.r.o. V rámci prováděné interní reorganizace přidělení různých linek k jednotlivým dopravcům, spadajícím do skupiny Arriva, je sice již k 1. lednu 2016 linka převedena pod dopravce Probo BUS, s.r.o., restrukturalizace této skupiny, provedená dne 1. června 2017, však celého dopravce, spolu s ním provozovanými linkami, pohlcuje zpět do již zmíněné společnosti Arriva Střední Čechy, s.r.o. Dlouhodobě byl na lince veden provoz zejména standardních vozů, které od 11. prosince 2011 doplnily midibusy (zejména během víkendu), avšak nebylo tomu tak vždy – od 5. března 1990 do 14. března 1992 zajišťovaly všechna pořadí linky kloubové vozy Ikarus 280 z řepské provozovny, které pak v podobě jediného kloubového pořadí na lince částečně vydržely až do 30. června 1992. Po krátkém přerušení její existence je se svým faktickým znovuzavedením dne 30. října 2015 obsluhována zejména midibusy, nelze však vyloučit občasné výjezdy standardních vozů, ke kterým dochází zejména v případě neschopnosti vyššího počtu vozů odpovídající kapacity.

¹⁾ – linka 01128 roku 1961 přečíslována na 01379
²⁾ – roku 1960 prodloužena až do Kladna
³⁾ – od 22. ledna 2000 nese zastávka název Strojírenská