www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 190 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 208 209 210 211 212 213 215 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 236 239 240 241 243 244 245  246  250

Příměstské

300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 360 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 390  391  396  397  398  399

Mimoměstské

421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 482 483 484 485 486 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 616 617 620 621 622 623 624 626 651 652 653 654 655 656 657 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669  670  671

Noční městské

901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 914  915

Noční příměstské

951 952 953 954 955 956 957  958  959  960

Školní

251 252 253 255 256 257 258 259 260 261 262 264 265 266 267 269 270 271 272  275

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 114 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 198 199 204 205 206 214 216 217 218 219 232 233 234 235 237 238 242 247 248 249 254 263 268 273 274 276 277 278 279 280 291 292 293 294 295  296  297

Linka 220

Městská autobusová linka 220 sloužila Pražanům postupně již ve třech zcela různých podobách, které se diametrálně odlišují nejen funkcemi, které v systému hromadné dopravy postupně plnila, ale též zcela rozdílnými oblastmi své působnosti, v nichž se stihla objevit. Zatímco na počátku své existence se pod tímto označením skrývala klasická překryvná linka, podruhé se vozy tohoto čísla zapojily do obsluhy nedávno připojené městské části. Současný provoz se naopak nese ve znamení častého špičkového spojení rozvíjející se logistické zóny na severovýchodě Prahy s nejbližším terminálem návazné dopravy.


Kloubová Karosa B 941 č. 1316 v těsné blízkosti nácestné zastávky U Tabulky (19. 3. 2012)

Vůbec poprvé se číslo 220 v síti pražské městské dopravy objevuje 1. února 1971. Nejedná se ale o zřízení zcela nové linky v pravém slova smyslu, za touto změnou se ve skutečnosti skrývá pouze přečíslování a rekategorizace již existující linky 120. Ve své diametrální trase, vedoucí ze západního k východnímu okraji města, Petřiny – Vypich – Motol – Klamovka – Anděl – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí – Štěpánská – Šumavská – Bořivojova – Nákladové nádraží Žižkov – Pražačka1) – Jarov2), splňovala podmínky, opravňující jí k zařazení do nově vyčleněné sítě tzv. překryvných linek. Ty se pro cestující navenek odlišovaly zejména zvláštním, zvýšeným tarifem – právě toto hledisko bylo jedním z hlavích důvodů pro přečíslování linek této skupiny. V souvislosti se zahájením provozu prvního úseku pražského metra bylo však s jeho spuštěním dne 9. května 1974 přistoupeno k opětovnému sjednocení tarifu v pražské městské hromadné dopravě. Současně dochází k opětovnému přečíslování překryvných autobusových linek zpět do standardní stovkové řady, což se nevyhýbá ani lince 220, která se opět vrací ke svému "tradičnímu" číslu 120.


Kvůli dočasnému přerušení provozu metra dojel autobus linky 220 až ke konečné Lehovec (29. 2. 2008)

Druhé angažmá zmíněné linky znamená radikální změnu zejména pro obyvatele obce Křeslice, nacházející se na jihovýchodním okraji Prahy. Tato nepříliš zalidněná zemědělská víska ležela stranou od všech významnějších tranzitních silnic, dokonce ani kolejová doprava v tomto ohledu příliš nepomohla, od nejbližší železniční stanice v Uhříněvsi, kam vlaky dorazily již 14. prosince 1871, ji dělila téměř pětikilometrová pěší docházka. Vůbec první autobusovou linkou, která se na křeslickém katastru objevila, se roku 1934 stává linka Československých státních drah č. 1019 (Praha, Wilsonovo nádraží – Dolní Měcholupy – Velké Popovice), která se ještě roku 1939 stíhá přečíslovat na 586. Během prvních válečných let je však odkloněna mimo Křeslice a dále tak pro tuto obec nemá již žádný význam.


Železniční přejezd v Bystré ulici představuje kritický bod, kde lze úspěšně nabrat několikaminutová zdržení (19. 3. 2012)

Znovu je veřejná doprava do obce přivedena až v roce 1954 zřízením nové linky ČSAD č. 01062 (Vršovice (pouze vybrané spoje) – Spořilov – Chodov, škola – Háje, MNV – Petrovice u Prahy – Křeslice – Uhříněves (pouze vybrané spoje)), která obsahovala spoje jak během všedních dnů, tak i v neděli. Jedinou významnější úpravou je roku 1961 její přečíslování na 01083 a společně se zavedením linky MHD č. 154 je r. 1969 její provoz ukončen. Třetím regionálním spojem, vedoucím přes Křeslice, je od r. 1964 linka ČSAD č. 01123 (Černokostelecká – Hostivař, Kabelovna – Náměstí J. Marata – Horní Měcholupy – Petrovice – Pitkovice, obec – Čestlice), na níž je také veden celotýdenní provoz. Roku 1969 přebírá označení čerstvě zrušené linky 01083, zároveň je zkrácena pouze do hostivařské průmyslové zóny. Roku 1973 je na svém druhém konci prodloužena až do Dobřejovic, o rok později je znovu přeznačena na č. 10830. Těsně po zřízení linky městské dopravy, vedoucí do Křeslic, je roku 1978 zkrácena pouze do úseku Petrovice, most – Dobřejovice, definitivního zrušení se dočkává až roku 1981, kdy se v této oblasti objevuje další linka Dopravního podniku č. 232.


Karosa B 931 č. 7403, záměrně naaranžovaná za účelem pořízení ilustračního snímku z Křeslic (6. 7. 2010)

Křeslice se součástí hlavního města stávají roku 1974, přičemž napojení na síť městské dopravy se dočkávají jako jedna z prvních obcí, Prahou v této etapě pohlcených. Již 28. března 1978 vyjíždí nová linka s poměrně kuriózním označením 51 na trasu Křeslice – Petrovice, most3) – Petrovice, MNV4) – Horní Měcholupy5) – Řepčická – Náměstí J. Marata6) – Nádraží Hostivař – U továren – Dolní Měcholupy, vyrážející v režimu klasického celodenního a celotýdenního provozu. Přesně po pěti měsících, 28. srpna 1978, je pak linka přeznačena do klasické číslené řady městských linek, a nadále slouží cestujícím pod číslem 220. Ještě téhož roku, od 19. prosince 1978, se z Křeslic prodlužuje až do Pitkovic, které však dříve katastrálně spadaly pod Uhříněves a na rozdíl od Křeslic tak netvořily samostatnou obec.


Počátkem roku 2009 externě zajišťoval pro pražskou Veolii provoz vybraných pořadí dopravce Stenbus (9. 4. 2009)

Následující úpravu lze označit za pouhé přeložení trasy z jedné komunikace do čerstvě dokončené druhé, s původní částečně souběžné. Od 20 prosince 1980 při jízdě ve směru k Léčivě jednosměrně projíždí přes zastávku Sídliště Hornoměcholupská7), k 7. září 1982 je takto vedena obousměrně, přičemž je přibližně v dnešních polohách zřízena i nová zastávka Nádraží Hostivař, kam o měsíc později poprvé dorazily i tramvaje. Výrazněji však její provozní parametry ovlivnilo zavedení autobusové linky č. 232 (Kosmonautů – Pitkovice – Nádraží Uhříněves), která na sebe přebírá většinu přepravní zátěže, generované Křeslicemi a Pitkovicemi, neboť z těchto městských částí míří přímo k nejbližší stanici metra. To od 16. listopadu 1981 umožňuje omezit provoz linky 220 jen na pracovní dny a vzápětí od 31. července 1982 dokonce pouze na přepravní špičky pracovních dnů.


Uvnitř logistické a obchodní zóny v Horních Počernicích je zachycena linková Karosa C 943 č. 1243 (27. 12. 2013)

Zřizování a dokončování nových komunikací, tentokrát v oblasti sídlišť Horní Měcholupy a Petrovice, ovlivňuje vedení linky 220 i ve druhé polovině 80. let. Dne 6. ledna 1984 je autobusovou dopravou opuštěna jižní část Hornoměcholupské ulice (nyní ul. Lochotínská) a průjezdné linky dále užívají nově vystavěnou ul. Edisonovu, na které je zřízena zastávka Sídliště Horní Měcholupy8) (nezaměňovat se zastávkami Hornoměcholupská ani Sídliště Hornoměcholupská). Od 10. června 1986 je zprovozněna další část hlavní sběrné petrovické komunikace, dnešní Hornoměcholupská ulice. Autobusové spoje, linku 220 nevyjímaje, k tomuto datu opouští Edisonovu ulici a jsou na tuto spojnici převedeny, přičemž dočasně projíždí i dnešní Janovskou ulicí s nově zřízenou zastávkou Mikojanova. Od 5. července 1990 již neobsluhuje staré jádro Petrovic a je převedena do Výstavní ulice, kde obsluhuje nové nácestné zastávky Jakobiho a Sídliště Petrovice. Proces předávání nových místních komunikací v oblasti je dokončen k 23. dubnu 1991 předáním jižní část Milánské a navazující Archimédovy ulice, které linka 220 od tohoto dne užívá ke svému průjezdu.


Víkendový provoz linky 220 se nese ve znamení standardních vozů, zde s vozem SOR BN 12 č. 1266 (26. 4. 2014)

S poslední trvalou úpravou trasy, která proběhla dne 18. listopadu 1995, se linka 220 konečně prodlužuje do podoby, v níž se stýká s metrem. Po tomto termínu je nadále provozována pouze ve špičkách pracovních dnů v trase Skalka – Mokřanská – Kablo – Továrny Hostivař – Dolní Měcholupy – Sídliště Horní Měcholupy – Na vartě – Nové Petrovice – Sídliště Petrovice – Jakobiho – Dolnokřeslická – Místní úřad Křeslice9) – Pitkovice, čímž se její trasa stává nápadně podobnou již existující lince 111. Právě tato podobnost se jí o několik let později stává osudnou, 28. ledna 2001 organizátor systému Pražské integrované dopravy v rámci zpřehlednění sítě přistoupil v několika případech ke sloučení dvojic různých linek s podobnou trasou pod jednu, shrnující obě provozované varianty. Tato změna se týkala dosud provozovaných svazků linek 102 + 236, 103 + 258 a 111 + 220, což vyústilo v trvalé zrušení linky 220 a převedení jejích spojů právě na linku 111.


Konec odpolední špičky pracovního dne, spoj linky 220 opouští logistickou zónu a veze cestující k metru (19. 3. 2012)

Potřetí autobusy tohoto označení na území hlavního města přivádí nutnost zajistit kvalitní obsluhu nové logistické zóny na severním okraji Horních Počernic. Touto oblastí již od roku 1981 projížděly bez zastávky tangenciální dělnické linky 262, 263 a 269, ještě před bouřlivou výstavbou skladových areálů, již na přelomu tisíciletí, se však prvním účelovým spojem hromadné dopravy, který do této oblasti přiváží pracovníky, stává smluvní neveřejná doprava Metrostavu, který s danými pozemky, na nichž zanedlouho vyroste bezpočet hal, bezprostředně souvisí. Od 16. května 2005 je nahrazena klasickou městskou linkou č. 701, která v trase Dolní Počernice – … – Černý Most – Chvaly – Stavební zóna Horní Počernice (většina spojů jen mezi Černým Mostem a S.Z.H.P) nabízí během pracovních dnů poměrně častý intervalový provoz. Zmíněná linka 701, která poutá pozornost jak svým nesystémovým číselným značením, tak nepříliš odpovídající trasou, sestávající ze dvou zcela odlišných úseků, je k 9. prosinci 2007 rozdělena na dvě různé linky, přičemž její východní část, Černý Most – Chvaly – Stavební zóna Horní Počernice, je nově označena jako linka 220. Zároveň ke stejnému termínu dochází ke zřízení, značně omezeného, provozu i během víkendů a svátků.


Autobusy Karosa B 732 č. 1064 a 1065 linky 220, odstavené v terminálu Černý Most (27. 12. 2007)

Skutečný význam však lince dodává až úprava z 30. srpna 2008, která linku prodlužuje do polookružní trasy Černý Most – Chvaly – Stavební zóna Horní Počernice – Sezemická – Františka Veselého – Paceřická – Stavební zóna Horní Počernice – Chvaly – Černý Most, přičemž z valné většiny nahrazuje sporadický provoz dříve tudy vedené příměstské linky 323. Další změny se nesou pouze ve znamení neustálého posilování provozu, které probíhá soustavně během posledních let, a zřizování dalších nácestných zastávek, obvykle ve formě jednosměrných závleků, odklánějící linku blíže novým skladům a stavbám. Od 1. července 2009 se tak na lince objevuje zastávka Vlastibořská, od 3. března 2013 je vedena v současné trase Černý Most – Chvaly – Stavební zóna Horní Počernice – Vlastibořská – Sezemická – K Zelenči – Františka Veselého – Paceřická – Stavební zóna Horní Počernice – Chvaly – Černý Most.


Temný listopadový podvečer s kloubovým autobusem linky 220 v zastávce U Tabulky (8. 11. 2013)

S linkou 220 byly po většinu doby jejího provozu neodmyslitelně spjaty autobusy pražského majoritního dopravce, Dopravního podniku, nalezneme však i období, kdy se na lince stabilně objevovaly autobusy jiných subjektů. Městský dopravce provoz linky zajišťuje od zřízení až do 14. března 1992, kdy provoz přebírá pobočka státního podniku ČSAD Vršovice, jíž k 30. srpnu 1993 je však linka předána zpět Dopravnímu podniku. Se svým znovuzavedením dne 9. prosince 2007 vyráží s autobusy dopravce Connex Praha, s.r.o., který je k 1. září 2008 přejmenován na Veolia Transport Praha, s.r.o.. Celá skupina Veolia v prostoru střední Evropy se však v průběhu roku 2013 stává součástí skupiny Arriva a dopravce k 1. červenci 2013 mění název na Arriva Praha, s.r.o., jež prozatím obsluhuje linku dodnes. Po dlouhá léta linku ovládaly výhradně vozy běžné délky, teprve od 1. září 2011 je na lince během pracovních dnů veden smíšený provoz standardních a kloubových vozů s drtivou převahou článkových autobusů, víkendový provoz se však nadále nese ve znamení vozů běžné délky.


Karosa B 932 E č. 1094 v nácestném průjedném obratišti Stavební zóna Horní Počernice (7. 2. 2009)

1) – odpovídá pozdější zastávce Vápenka, resp. Vozovna Žižkov
2) – výstupní zastávka Chmelnice, k obratu užívala jednosměrného objezdu ul. U Kněžšké louky
3) – odpovídá dnešní zastávce Morseova
4) – odpovídá dnešní zastávce Newtonova
5) – odpovídá dnešní zastávce Na Vartě
6) – dlouhodobá konečná tramvajových linek v prostoru dnešních zastávek Hostivařská
7) – název Sídliště Hornoměcholupská přísluší jak autobusovému obratišti, umístěnému severně od zastávky Řepčická, tak pozdějším zastávkám Taškent
8) – zastávka až v relativně nedávné minulosti obdržela název Boloňská
9) – nyní zastávka Křeslice