Autobusová linka čísla 261, spadající do systému pražské městské hromadné dopravy, spojuje nepřetržitě od svého zřízení jednu z nejvýchodnějších čtvrtí města s jeho osídlenějšími a zajímavějšími částmi. Po celou dobu existence však zůstává zastíněna kapacitnějším dopravním prostředkem, souběžnou železniční tratí, jejíž osobní vlaky dlouhodobě plní v úloze obsluze této oblasti nezastupitelnou roli, a ani vývoj posledních let, během nichž je role příměstské železnice na území celého hlavního města stále posilována, tento stav nijak nezvrací.

Novodobá obec Klánovice, získávající samostatnost až roku 1920 (!), se dočkala kvalitního napojení na síť veřejné dopravy velmi záhy po svém založení – zatímco za vznik Klánovic lze považovat rok 1878, kdy se na dnešním katastru této městské části začaly stavět první domy, jíž roku 1883 je na železniční trati Praha – Úvaly – Kolín zřízena železniční zastávka Jirná¹⁾, dnes známá pod názvem Praha–Klánovice. Pravidelného silničního spojení se obec dočkává již během roku 1931, kdy vyráží hned dvě nové autobusové linky – jednak soukromá linka č. 2006a, obsluhující trasu Praha, Lützovova ul. (dnešní Opletalova) – Dolní Počernice – Běchovice – Újezd nad Lesy – Klánovice – Jirny, která však hned následujícího roku dojezdila, a dále též linka Československých státních drah č. 932a, provozovaná ve zcela shodné trase.

Druhá jmenovaná se naopak udržela v provozu výrazně déle, v roce 1933 je přečíslována na 1005, roku 1939 na č. 591, po válečném přerušení provozu mezi lety 1940 a 1947 se rozjíždí s novým označením 3001 již z nového autobusového stanoviště na Florenci, přičemž její vybrané spoje dojíždí až do Brandýsa nad Labem. Po předání provozu národnímu podniku ČSAD 1. května 1949 (se zpětnou platností k 1. lednu 1949) obdržela nové číslo 01219, o rok později č. 01014, až je konečně roku 1974 naposledy přečíslována na číslo 10140. Poslední významnou úpravou trasy tento regionální spoj prošel v roce 1978, kdy byl jeho provoz omezen pouze na úsek Praha, Hrdlořezy – Dolní Počernice – Běchovice – Klánovice – Jirny – Nové Jirny, přičemž právě v této podobě roku 1981, souběžně se zavedením linky městské hromadné dopravy, svůj provoz ukončuje.

Pomineme-li existenci linky 251, která se sice na katastrálním území Klánovic objevuje o celé dva roky dříve, ale pro samotnou čtvrť nemá téměř žádný význam, pak lze prohlásit, že jsou Klánovice na síť městské autobusové dopravy napojeny až jako poslední ku Praze připojená obec. Až 28. prosince 1981 vyráží v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu nová autobusová linka 261, obsluhující trasu Spojovací – Pod Táborem – Za horou – Jahodnice – Dolní Počernice – Nádraží Běchovice – Běchovice – Blatov – Újezd nad Lesy – Smiřická – Klánovice²⁾. Obsluha Klánovic je k témuž dni doplněna o další linku hromadné dopravy, č. 262, zajišťující přímé spojení k letňanské Avii, ta je však provozována pouze několika málo spoji. Naopak linka 261 nabízí v rozsahu mezi cca 5. a 23. hodinou klasický městský intervalový provoz, který během špiček pracovních dnů činí cca 30 minut, v dopoledních sedlech a o víkendech stoupá na přibližně 45-60 minut.

Již 1. října 1982 dochází k první drobné změně trasy, spočívající v prodloužení z dosavadní konečné Klánovice, která zároveň získává nový název Přímské náměstí, do současného obratiště Klánovice, které se nachází na východním okraji zastavěné oblasti. Příčiny dalších proběhlých úprav, které vstoupily v účinnost 23. listopadu 1990, souvisí se dvěma novými dopravními stavbami, které jsou předány do provozování. Ve stejný den dochází ke otevření tramvajové trati Ohrada – Palmovka, tvořící významnou spojnici dvou odlehlých paprsků ve východní části sítě, zároveň je též zprovozněn nov úseku trasy metra B (II.B Florenc – Českomoravská), jehož součástí je nový přestupní terminál Palmovka, kde je nově ukončeno mnoho autobusových linek městské i příměstské dopravy. Jednou z nich je též linka 261, která je ke stejnému termínu prodloužena do trasy Palmovka – Balabenka – Spojovací – … – Klánovice.

I v následující úpravě trasování linky lze s úspěchem hledat příčinnou souvislost s dalším prodlužováním pražského metra. Počátkem listopadu 1998 je po mnoha letech zdlouhavé výstavby uveden do provozu zatím poslední úsek trasy B, IV.B Českomoravská – Černý Most, k jehož koncové stanici je do nově vzniklého terminálu zkrácena či přesměrována drtivá většina městských autobusových linek z širokého okolí. Výjimkou není ani linka 261, která Černého Mostu dosahuje 9. listopadu 1998 odkloněním do nové trasy Černý Most – Chvaly – Na Chvalce³⁾ – Svépravice – Ke Xaverovu – Podnikatelská – Běchovice – … – Klánovice. Tato úprava zároveň umožňuje omezit rozsah provozu stávající linky 222, která dosud jako jediná obsluhovala oblast Svépravice, pouze na období přepravních špiček pracovních dnů.

Koncem roku 2010 přistoupil organizátor systému integrované dopravy ve východní části Prahy k několika trvalým změnám, motivovaným zejména snahou o zpřehlednění sítě snížením počtu linek, přičemž právě výše zmíněný částečný souběh linek 222 a 261 k takové úpravě přímo sváděl. Ke 12. prosinci 2010 tak dochází k trvalému zrušení linky 222, všechny její spoje jsou však převedeny na linku 261. Ta tak začíná během pracovních dnů zajíždět do zastávky Výzkumné ústavy Běchovice, zároveň ji obohacují vložené špičkové spoje, provozované pouze v úseku Černý Most – VÚ Běchovice. Oproti původní lince 222 však není obsluhována zastávka Xaverov, zajíždění do tohoto obratiště je obnoveno až o rok později úpravou z 11. prosince 2011, od níž je linka 261 provozována v trase Černý Most – Chvaly – Libošovická – Svépravice – Ke Xaverovu – Xaverov – Podnikatelská – VÚ Běchovice – Běchovice – Újezd nad Lesy – Nádraží Klánovice sever – Smiřická – Přímské náměstí – Klánovice.

Nikoli náhle změněné potřeby místních obyvatel a dalších pravidelných cestujících, nýbrž primárně snaha o dosažení vyrovnané dělby přepravních výkonů mezi jednotlivými dopravci, podílejícími se na provozu systému integrované dopravy, stála za zatím poslední provedenou trvalou změnu vedení linky 261. Po více než pěti letech, při příležitosti termínu celoplošných změn autobusové sítě, došlo 15. října 2016 k opětovnému vyčlenění špičkových spojů, zajíždějících do zastávky Xaverov a ukončených u výzkumných ústavů Běchovice, do samostatné linky 222. Oslabená linka 261 tak znovu obsahuje pouze plnohodnotné spoje, vedené v celé, a zároveň současné, trase Černý Most – Chvaly – Libošovická – Svépravice – Ke Xaverovu – Podnikatelská – Běchovice – Újezd nad Lesy – Nádraží Klánovice sever – Smiřická – Přímské náměstí – Klánovice.

Obsluhu linky 261 dlouhodobě zajišťovala vozidla jiných subjektů, než městského majoritního dopravce, Dopravního podniku. Již těsně po jejím zřízení dne 28. prosince 1981 je obsluhována autobusy místních poboček státního podniku ČSAD. Ty však 14. března 1992 střídají vozidla Dopravního podniku, vzápětí však 17. října 1992 provoz přebírá soukromý dopravce FEDOS. Ani ten však linku neobhospodařuje nijak dlouho, a po 1. březnu 1993, kdy jsou s touto společností pro zoufale nízkou kvalitu poskytovaných služeb ukončeny všechny smluvní vztahy, je linka opět předána Dopravnímu podniku. Ten následně zajišťuje provoz linky až do 15. října 2016, kdy ji předává soukromému dopravci Stenbus, s.r.o., který je za její provoz odpovědný dodnes.

Zajímavějším tématem je shrnutí provozovaných druhů vozidel. Se svým zřízením je linka zpočátku obsluhována výhradně autobusy standardní délky, od 30. srpna 1993 se však na všech pořadích linky objevují vozy kloubové. Ty se na lince drží až do 8. listopadu 1998, následující den je obsluha celé linky zajištěna opět vozy standardní délky. Od 28. ledna 2001 však nastává na pražské poměry kuriózní situace, kdy v pracovní dny nadále vyjíždí standardní vozy, zatímco během víkendů provoz zajišťují vozy článkové, což trvá až do 28. listopadu 2005, od kdy se znovu všechna pořadí celotýdenně obsazují vozy bězné délky. Počínaje 28. červnem 2008 jsou ale až dosud kloubové vozy nasazovány soustavně po období každých letních prázdnin.

¹⁾ – železniční zastávka následně vystřídala názvy Jirny, Jirny–Koloděje, Jirny–Klánovice, Klánovice, a od platnosti GVD 1976/77 konečně získává dnešní název Praha–Klánovice
²⁾ – označuje současnou zastávku Přímské náměstí
³⁾ – nynější název Libošovická