Číslem 105 je označena linka s bezesporu zajímavým jepičím životem. Výjimečně tím není myšlena stálost, respektive nestálost její trasy, její základ je kupodivu stále stejný již od roku 1932. Pozoruhodnějším faktem jest, že její provoz byl již několikrát přerušen, dokonce docházelo i k jejímu opakovanému rušení a následovnému znovuzavádění. Zatímco jiné linky, jejichž kořeny sahají do předválečného období, postrádaly provoz obvykle jen během mobilizace nebo v záverečných válečných letech, nešťastná linka 105, tehdy známá pod písmenným označením S, umírala z jiných příčin, přestože se jí ani tyto "klasické" nevyhnuly. Prvotní působení linky S, vedoucí z Václavského náměstí do Velké Chuchle, lze pro mimořádně krátkou dobu svého trvání zanedbat. Tehdejší zájemci o autobusovou dopravu ji v této trase mohli zkoumat jen mezi 11. 12. 1932 a 13. 2. 1933.
K jejímu opětovnému zavedení došlo již 31. 3. 1933, tehdejším vedením z Václavského náměstí k filmovým ateliérům na Barrandově se též stala prvním prostředkem hromadné dopravy, obsluhujícím novotou zářící barrandovské Terasy. Po krátkém mobilizačním přerušení provozu v září 1938 se od 26. 1. 1939 zkracuje jen k tramvaji v Hlubočepích, přičemž od této trasy se v budoucnu již téměř neodchýlí. Provoz na lince byl dále přerušen nejdříve od 5. 6. 1944 do 18. 2. 1946 a dále 7. 10. 1947 - 11. 10. 1948. Důležitým mezníkem v jejím životě byl 31. prosinec 1951, kdy v rámci celopražského přeznačování autobusových linek z písmen na trojciferná čísla obdržela číslo 105, tato změna však neměla vliv na její trasování.
Nedlouhou kapitolou v kronice linky 105 je její vedení až do Klukovic. Do této malebné příměstské obce nedaleko hranic hlavního města zajížděla od 1. 6. 1959 do 26. 5. 1965, po tomto datu se obsluhy Klukovic ujala prodloužená linka 104. Dne 29. 12. 1979 se městské dopravy dočkaly, krom jiných katastrů, též Slivenec, Holyně a Lochkov, a to nově zřízenými linkami 246, 247 a 248. Po pěti letech se tak dočkaly spojení s konečnou tramvají Hlubočepy, přičemž trasování nových linek z části kopírovalo linku 105, neboť vedly i přes Terasy a Filmové ateliéry. Linka 105 byla proto omezena ve prospěch linek souběžných.
V souvislosti se zahájením provozu trasy metra B se i linka 105 metru přiblížila, dne 2. 11. 1985 dojela až na Smíchovské nádraží. Ve stejném roce též došlo ke zprovoznění Barrandovské spojky a z linky 105 se stala linka polookružní. Od roku 1985 k žádné trvalé změně trasy nedošlo, pomineme-li malý detail, že se mezitím stihla dvakrát zrušit a dvakrát opětovně zavést, mezi živými se nevyskytovala v obdobích 1. 4. 1999 - 6. 3. 2002 a 29. 11. 2003 - 31. 8. 2012. Současná verze vedení autobusových linek činí linku 105 takřka nepostradatelnou, neboť se opět stala jedinou linkou, obsluhující starý Barrandov a není tak pouhým doplňkem k projíždějícím sliveneckým linkám. Proto je nyní provozována celodenně a celotýdenně.
Stopětka by též mohla být nově uváděna v turistických průvodcích Prahou, neboť nedováží pouze pravidelné cestující k filmovým ateliérům a přilehlým vilkám. Přestože okolo slavných barrandovských Teras projíždí bez zastavení, funkci výchozího bodu k průzkumným výpravám dobře plní nedaleká zastávka Serpentina, a vlastně vůbec z celé Filmařské ulice se lze kochat pohledem do údolí Vltavy, případné seshora shlížet na národní přírodní památku Barrandovské skály.
